TMMTR a Mini TMMTR očima Pavla Košťála

Details

p7130132Kolikátý byl vlastně tento ročník? Podle pisatele těchto řádek to byl ročník č. 13. Kronika MUMu a TMMTR by to objasnila přesně, ale ta se loni po Cimrmanově etapě v Lomnici záhadně ztratila, zřejmě ji zcizil samotný Jára. Poprvé se startovalo v roce 1997. Takže něco napovídá následující rekonstruovaná tabulka.

Rok

Trasa

Délka [km]

Vítěz

Stát

Čas
[hod]

Počet startujících

Poznámka

1997

Vsetín – Olešnice

170

T. Rusek

CZE

19:57

11

1998

Olešnice - Vsetín

167

T. Possert

USA

19:05

7

1999

Luhačovice - Olešnice

161

M. Škorpil

CZE

21:05

8

Bez zahr. účasti

2000

Olešnice - Jedovnice a zpět

161

S. Selman

Bosna

19:51

5

2001

Olešnice - Jedovnice a zpět

161

T. Toth-Urban

HUN

18:33

6

2002

Olešnice - Luleč a zpět

161

J. Krejčí

CZE

16:32

11

2003

161

J. Ondruš

CZE

18:37

8

2004

161

J. Ondruš

CZE

18:25

7

2005

161

I. Ďurkovský

SVK

17:48

10

2007

161

D. Orálek

CZE

16:38

7

2009

161

D. Orálek

CZE

15:48

8

2012

Olešnice - Nemojany a zpět

161

D. Orálek

CZE

15:35 (dosav. rekord)

8

Malá úprava trasy na obrátce

 Závod se neuskutečnil v letech 2006, 2008, 2010, 2011. Doposud účast z 12 států.

Letošní ročník proběhl bez zásadních problémů. Organizačně to sice někde trošičku drhlo, ale dobré počasí a elán všech, kteří se nakonec do Olešnice dostavili, se úspěšně projevily na dobré úrovni tohoto, po všech stránkách namáhavého, podniku. Hlavními šéfy závodu byli D. Orálek a J. Bezrouk (oba navíc závodili), jimž obětavě sekundovali K. Zadák, J. Charvát, V. Podmelová a kuchařky Jarka a Eva. Ve dvě hodiny sobotní noci bylo vypuštěno 17 masochistů pouze české provenience, z nichž 9 chtělo pokořit delší variantu závodu a 8 zájemců mínilo uběhnout 100 km, kterážto trasa se letos běžela poprvé. Po překonání kopce Skalky za olešnickým koupalištěm a poté klesáním přes několik vesnic dosupěli nočňátka do starobylého Kunštátu a probouzející se nový den zažívali vytrvalci již v Lysicích, kam se na prvou občerstvovačku u rybízové plantáže přiřítilo pět nažhavených závodníků současně. V Petrovicích (35km) již běžela v čele pouze dvojice Orálek - Helleší. Severomoravan Helleší si Dana hlídal jako žárlivec nevěrnou manželku a uhlídal si ho až na otočku v Lulči (80,5km). Od této mety začal geodet ztrácet nejen na vítěze letošního MUMu, ale i na majitele obřího motocyklu BMW Pavla Sedláka. Ve stínu této uniknuvší trojice se v Jedovnicích (50km) formovali k novému útoku Jiří Bezrouk ze Křtin, Petr Kříž z Prahy (rodák z Těchova nad Blanskem) a dlouhonohý Tomáš Ulma. Typicky profesorský přístup zvolil Svatopluk Sedláček, z jehož bežeckého projevu přímo čišelo, že 100 mil jisto-jistě tentokrát utrhne. Statečně se držela obě česká děvčata. Rodačka ze Sokolova Martina Němečková byla v r. 2009 v tomto závodě stažena pro velkou bouřku z tratě a také ona byla rozhodnuta 161km pokořit.2013tmmtros702

Ona ano, ale co ta malá sympatická upovídaná popleta Markéta Gruberová? Narozdíl od Martiny byla v blanenských končinách poprvé a už v Jedovnicích plačtivě hlásila, že už byla nechtěně až na Macoše a dvakrát že obíhala ty Jedovnice, protože tu jsou špatné šipky. Tato skvělá mapařka rozhodně nemohla za dosavadního posunu vpřed závodnicky dožít večera.

Stovkařům (tedy běžícím 100 km) vládl od začátku vytáhlý Jan Škrdla, tentokrát sportující sám bez své maličké partnerky Jiřinky. Po oběhnutí jedovnické hasičárny byl propuštěn na zpáteční totožnou cestu do Olešnice. Po 50 km měl půlhodinový náskok na Miroslava Mynáře. O třetí pozici v běhu na 100 km se v tu chvíli přetahovali Renata Horáková, Michal Turek a Richard Pavelka. Přežít trasu chtěli Stanislav Ďurík a 64letý Jan Dolejš. Zcela se zavařila organizátorka Vilma Podmelová, která v Jedovnicích místo otočky vykouřila svou první ranní cigaretku a u kostela sv. Petra a Pavla zahodila závodní střevíce. Překvapivá zpráva přišla během dopoledne z Račic (64km), které se staly konečnou štací pro jednoho z favoritů Jiřího Bezrouka. Vítěz MUMu 2011 a druhý v MUMu 2012 ani podruhé neuspěl v TMMTR.

První se ze stokilometrového turistického cvičení vrátil Jan Škrdla. Ještě neodbilo poledne a trasa byla pokořena za 9:57 hod. Slušný oddíl. Za dvě a půl hodiny přiběhla pohledná blondýnka Renata Horáková, která zbylé muže zašlapala do prachu cest. Třetí stovkař Miroslav Mynář zvládl závod ještě pod třináct hodin, čtvrtý Michal Turek (15. místo v letošním MUMu) to již nestihl, v poklidu však pojedl oběd, než se na fotbalový stadion připlížil Jan Dolejš. Brňan Richard Pavelka zaostal za nejstarším účastníkem na 6. pozici o 38 minut. Stanislav Ďurík z Nymburka se trápil při stokilometrové procházce až do půl sedmé sobotního začínajícího večera.

2013tmmtros808Dvě minuty po posledním stovkařovi (km) přiběhl do cíle vítěz v běhu na 100 mil Daniel Orálek z Moravské Slavie Brno (počtvrté vítězně z pěti startů.). Na občerstvovačce v Lysicích (140) km nevypadal vůbec dobře, haproval mu totiž žaludek a závěr zvládal pouze na vodu. Jeho výhra byla ale i tak velice výrazná, pokořil trasu v čase 16:32 hod. Ještě v Petrovicích (126) km se oba dva nováčci masochisti drali o druhou pozici, v Lysicích však motorkář Pavel Sedlák přidal plyn a nakonec nadělil třetímu Jiřímu Hellešímu ze Záhřebu 40 minut. Zvládnout trasu pod osmnáct hodin v těchto případech lze považovat za excelentní výkon. Po doběhu jeden z těchto borců zkolaboval. Není to žádná tragédie - při Mistrovství světa na 24 hodin v Brně v roce 2004 podobně zkolabovala po skončení závodu mistryně světa Japonka Inagaki. Za hluboké již tmy těsně před půlnocí završil svoje běžecké martýrium úspěšně Tomáš Ulma a půl hodiny po půlnoci doklusal spokojený 56letý Svatopluk Sedláček z Mor. Slavie Brno a vypadal při tom velice svěže. Cílovou šachovnici neuviděl nakonec nešťastný Petr Kříž, neboť dostal zřejmě strach z olešnických strašidýlek a ukončil svou anabázi v Lysicích (139) km , kde si ho jako svého Odyssea vyzvedla jeho věrná Penelopé s jejich opravdu rozvernými dětičkami. Příště to už Petře určitě ustojíš celé.

Noční potvůrky začaly řádit naplno. Neradno je podceňovat. I autor této zprávy ví své.

V předcházející noci ho zřejmě bludičky polapily v lukách a polích, brýle mu ukradly a zahodily, do půlnoci se s nimi prohánět musel, omámily ho tekutinou nazlátlé barvy a naprosto vyždímaného s pochroumanými žebry ho po třech hodinách pohodily v místech bývalého popraviště. Jen ozdravující letní noční povětří a blahodárné kopřivové masáže spolu s dvouhodinovým bezvědomím ho posléze probudilo hodinu po odstartování závodu k obvyklé aktivitě.

Dlouhou noční potulkou si oddálily spánek dvě zbylé amazonky. Markéta Gruberová ze středočeské Březnice chytla nečekaně běžeckou slinu a bděla nad ní zřejmě březová víla, protože se na trase drze prodrala před sveřepou Martinu. Markéta měla toho dne svátek, nehodila však srp do běžeckého žita, ale klásek po klásku trpělivě odsekávala z ultramaratonské hromádky.V závěru letěla po trati Markéta jako raketa v úžasném tempu, že jí ani divoká prasátka nestačila. Její noční výkon byl naprostou bombou a jako novicka na této pro ni doposud neznámé trase dosáhla rekordu v kategorii českých žen 23:28 hod. Absolutní ženskou rekordmankou je stále Nina Mitrofanova z Ukrajiny (21:04 hod, 2003). Také trpělivá vytrvalkyně Martina Němečková ze sebe vydala vše a hrdě a tvrdě odmítla o něco lehčí noční silniční variantu běhu. Trápila se sice celou noc, svou čelovkou rušila při spánku zajíce a ostatní zvířátka, ale nakonec se do strašidelné Olešnice protrápila. V cíli byla před čtvrtou hodinou a za chvíli po jejím doběhu začalo svítat. Časem 25:52 hod i ona překonala výkon první české ženy Pavly Procházkové (27:13 hod, 2012).

A všichni šli spinkat. Na stadion už nedorazil trasér Honza Charvát - usnul totiž ve svém autě ještě na silnici.

Bývalá brankářka ženské kopané Boby (Zbrojovka) Brno Vilma Podmelová z org. štábu předala v nedělním dopoledni poháry, diplomy a trička všem medailistům a společenství bratrstva dlouhých cest se mohlo rozejít. Bylo to radostné rozcházení, ještě nikdy totiž nedosáhlo cíle 100 mil 7 ultramaratonců. Tato radostná nálada však vydržela pouze jeden den. Jako blesk z čistého nebe bylo ústředí TMMTR zasaženo zprávou o nečekaném skonu Jana Kotoučka, padesátiletého pohodového běžce a muzikanta ze Svitav, pětinásobného účastníka MUMu, který letos kvůli restartu posilovače jeho srdce startoval pouze v poslední 7. Cimrmanově etapě, která se tak stala jeho konečným sedmým nebem. Týden po MUMu ho srdce zradilo krutě a definitivně. Závěrečná tečka této zprávy není tedy vůbec radostná. Bohužel, tak už to mnohdy chodí. Loučíme se s tímto velkým pohodářem pomyslně skladbou Sen v nás zůstává. K jeho poctě proběhne v neděli 11. srpna 2013 v Adamově běžecká akce Alexandrovka 13km (lesní kros) se zahájením v 10:00 hod od restaurace U Baťáka.

Pavel Košťál