TMMTR 2013 je minulostí

  • Print
Details

dsc05715V sobotu 13. července, krátce po 2 hodině ráno, byl na fotbalovém hřišti v Olešnici odstartován již 13. ročník nejnáročnějšího ultramaratonu, který je u nás pořádán. Na startu bylo celkem 17 účastníků, na trasu dlouhou 100 mil vyběhlo osm mužů a dvě ženy, na trasu dlouhou 100 km pět mužů a dvě ženy. Je zřejmé, že zvýšený počet účastníků pozitivně ovlivnila možnost absolvovat zkrácenou trasu MiniTMMTR.  

Na startu bylo velmi příjemných 16°C, obloha byla jasná a bylo lehce větrno. Během prvních kilometrů při seběhu do údolí teplota mírně poklesla, během dne se ustálila na optimálních ca 20°C. Celý den bylo slunečno a beze srážek.

 Stručně popsat 100 mil dlouhou trasu s převýšením okolo 2.700 výškových metrů není snadné. Během úvodních 20 km vedených po asfaltovém povrchu do Lysic trasa klesá o 300 výškových metrů. Tato ještě v noci absolvovaná část je profilem optimální na rozběhnutí. Z Lysic do Obory trasa pokračuje 5 km dlouhým, částečně zalesněným terénním úsekem s převýšením 100 m. Zde mezi Malým a Velkým Chlumem startující zastihne svítání, což všem přináší neopakovatelný zážitek intenzivního vnímání okolní přírody. Navazuje 10 km dlouhý opět asfaltový úsek, během kterého se každý zahřeje na optimální provozní teplotu vystoupáním 300 výškových metrů, končící v Petrovicích, které jsou nejvyšším bodem trasy v Moravském Krasu. Značně členitý 14 km dlouhý úsek terénem vede přes Pustý Žleb do Jedovnic, odkud začíná dlouhé klesání Račickým údolím po lesní asfaltce až do Račic. Závěrečný 16 km dlouhý úsek s prudkým stoupáním (100 m) a táhlým klesáním (200 m) kombinuje lesní terénní pěšiny a lesní asfaltové cesty. Úsek z Jedovnic až na obrátku je vedený lesem, takže i za horkého léta se běží snesitelně ve stínu. S ohledem na nadmořskou výšku první polovina trasy vede převážně „z kopce“ a druhá polovina po obrátce vede převážně „do kopce“.

I přes místy kamenitý povrch většina startujících volí lehkou, pohodlnou, spíše silniční obuv.

Kromě prvního úseku jsou všechny občerstvovací stanice rozmístěny ca po 15 km. Tato vzdálenost je hraniční s ohledem na pitný režim. Téměř všichni účastníci se proto rozhodli běžet buď s lahví v ruce, na opasku, či v ledvince, nebo přímo s camelbagem na zádech.

Po startu se vytvořila šestičlenná skupina, která společně tempem pod 6 min/km v čase 2:02 hod doběhla na občerstvovací stanici (OS č. 1) v Lysicích. Ostatní běžci dobíhali po skupinkách s odstupem. V Lysicích se oddělil Dan Orálek a mírně poodběhl trojici Pavel Sedlák, Jiří Helleši a Jan Škrdla. Honza, který běžel bez čelovky byl nucen do rozednění běžet s ostatními ve skupině.  Na OS č. 2, v ještě spících Petrovicích, přiběhl Dan společně se skvěle běžícím Jirkou Hellešim, za nimi byl s mírnou ztrátou Pavel Sedlák. Na OS č. 3, v již probuzených Jedovnicích, měl Dan minutový náskok před Jirkou, Pavel byl zpět o 15 minut. Honza Škrla byl jako první po 50 km na obrátce zkrácené trasy před Městským úřadem v Jedovnicích.  Dan mezitím „nostalogicky“ pokračoval po původní variantě trasy kolem rybníku Olšovec Rakoveckým údolím směrem k další OS č. 4 v Račicích. Než si svůj omyl uvědomil a situaci napravil, posunul se na čelo Jirka. Z OS v Račicích však oba vybíhali společně, 20 minut před Pavlem. Na obrátku spojenou s OS č. 5 v Nemojanech (přesnější popis místa tradičně uváděného jako Luleč) již Dan dorazil osamoceně s těsným náskokem před Jirkou. Zatímco Dan se nezdržoval a pokračoval dál, Jirka zde strávil necelých 10 minut a vybíhal stále ještě s náskokem téměř 20 minut před Pavlem. To však již neplatilo na následující OS č. 6 v Račicích, kde byl Pavel již druhý, půl hodiny za Danem a 5 minut před Jirkou. Nicméně v Jedovnicích na OS č. 7 se Pavel s Jirkou opět seběhli a část zpáteční trasy absolvovali společně. Do Petrovic na OS č. 8, přiběhl Dan ca 50 minut před svými pronásledovateli. Nádherné výhledy do okolí, z nejvyšších vyhlídkových bodů Moravského krasu, však již mnozí běžci nevnímali dostatečně pozorně. Na poslední OS č. 9 v Lysicích měl Dan náskok ca 45 minut před Pavlem a dalších 15 minut před Jirkou. 

Do cíle dorazil jako první Dan Orálek v čase 16:32:46, limitovaný svými žaludečními problémy, díky kterým byl nucen posledních ca 40 km běžet bez přísunu nezbytné energie. Jako druhý přiběhl Pavel Sedlák ve výborném čase 17:16:20. Pavel si dokázal skvěle rozvrhnout síly a prokázal své ultramaratonské kvality. Posledních 22 km dokázal zaběhnout za 2:23 hod, což bylo o tři minuty rychleji než Dan. Na třetím místě, v čase 17:55:47 skončil bojovným výkonem Jiří Helleši, který především v první polovině závodu běžel velmi aktivně a krátce po obrátce dokázal překonat krizi. Jako čtvrtý přiběhl již za tmy rovnoměrně běžící, zkušený ultramaratonec, Tomáš Ulma (21:21:04) a jako pátý, neméně zkušený, Svatopluk Sedláček (22:34:04). Nezdolnou vůli prokázala šestá Markéta Gruberová (23:28:15), která několikrát seběhla z trasy a spojila závod i s prohlídkou Macochy (ze všech účastníků uběhla nejvíce kilometrů). Na sedmém místě závod dokončila vytrvale běžící Martina Němečková (25:52:37). Stanislav Ďurík se v Jedovnicích rozhodl nepokračovat po trase TMMTR a absolvoval zkrácenou trať, Jiří Bezrouk odstoupil na 71 km a Petr Kříž na 140 km.

Ve zkrácené verzi MiniTMMTR zvítězil s přehledem běžící Jan Škrdla v čase 9:57:42. Ve srovnání s Pavlem a Danem, Honza absolvoval poslední úsek nejrychleji, za 2:06 hod. Druhá přiběhla výborně běžící Renata Horáková (12:38:46) a třetí Miroslav Mynář (12:56:40). Čtvrtý skončil Michal Turek (13:03:38), pátý Jan Dolejš (13:54:13), šestý Richard Pavelka (14:32:27) a sedmý Stanislav Ďurík (16:30:51). Vilma Podmelová odstoupila ze závodu po 50 km.

Velkým pozitivem letošního ročníku byla nejenom účast 17 účastníků na startu a 14 finišerů v cíli, ale i dosažené kvalitní výkony, potvrzující rostoucí zájem o běh na skutečně dlouhou distanci.

Velký dík patří všem organizátorům, kteří zajistili účastníkům potřebný servis, Karel Zadák koordinoval činnost na všech občerstvovacích stanicích, Jan Charvát přes zdravotní potíže obětavě vyznačil 161 km dlouhou trasu a „kuchařky“ Eva s Jarkou se neméně obětavě postaraly o žaludky všech na startu a v cíli. Stejně tak patří dík starostovi Olešnice panu Zdeňkovi Pešovi za poskytnutí tradičního zázemí na místním fotbalovém hřišti. Protože nelze vyjmenovat všechny, kteří se na organizaci letošního TMMTR podíleli, patří jim dík alespoň touto formou.

Výsledky

FaLang translation system by Faboba